Listopad 2017

Blog vs. YouTube

Pátek v 0:59 | Skeeve |  Zápisky, myšlenky, fragmenty...
YouTuber, YouTuber.... Kdo jím není, jako by prý dnes ani nebyl. YouTube jako moderní nástroj pro propagaci ať už jen sebe sama, svých děl, umění, či výrobků, služeb, etc. Z YouTube se stal fenomén - a to hlavně i díky "YouTube money" - peníze, které dostanete za sledovanost vašich videí. Benefit, ze kterého se stal jeden z hlavních hnacích motorů pro všechny ty povětšinou egocentrické bytůstky.
K tomu, aby se stal člověk YouTuberem, není třeba mnoho. Stačí digitální kamera s lepším rozlišením a ... To je vše. Video soubor se svou nahrávkou uploadnete na YouTube a jste tam. Samozřejmě, abyste získali nějaký pozitivnější ohlas a sledovanost, "followery", bude to chtít více, než jen technické zázemí. Videa by měla mít nějaký obsah, náplň, smysl - jednoduše "být o něčem". I když tedy, je to jen teorie. Spousta "úspěšných" youtuberů má videa naprosto, ale naprosto o ničem a přesto se chlubí vysokou sledovaností. Jak je to možné? Jednoduše - nemusíte být inteligent, či něco umět, abyste zaujali masy. Nejde přece o to oslovit určité skupiny, či typy lidí. Zde se počítá každé shlédnutí videa a je jedno, zda-li u monitoru sedí profesor aplikované fyziky, umělec, dělník, průměrný člověk, orangutan, kocour, nebo jen sklenka vody na stole. Youtuber potřebuje počet. Počet shlédnutí sečtený s případným počtem pozitivních palců se rovná "popularitě". Ona sledovanost se rovná zase YouTube money, které samozřejmě dostanete pravé peníze - měnu vaší země.
Ovšem, další věcí, kterou budete potřebovat na cestě za domnělou a prázdnou slávou je extraverze. Člověk musí být velký extravert (v obecné řeči, která se protkala až mezi odborné termíny i "extrovert"), aby takříkajíc do toho šel. Navíc, když se podíváte na většinu youtuberů, krom extraverze jim nechybí notná dávka ega a narcismu. Když se pak u oněch videí objeví i pochvalné, či obdivné ohlasy, youtuberovi zákonitě tato domnělá sláva stoupne do hlavy a jeho ego tak výrazně posílí. (...Takže nejsou to jen peníze, o co tu jde.)

Ale dost o youtuberech samotných. Tento článek jsem se rozhodl sepsat, více než o nich samotných (o těch druzích), o porovnání psané formy vyjádření, blogu, oproti prezentace svého extravertního já skrze video.

Skříň, neboli "case"

8. listopadu 2017 v 22:10 | Skeeve |  Stavíme počítač
Jeden z prvních komponentů, který můžete začít vybírat, je skříň. Samozřejmě si tuto záležitost někdo nechává až nakonec, podle toho, kolik prostoru jeho "vnitřnosti" zaberou, obzvláště chladič procesoru - ale pokud dopředu alespoň trochu víte, jaký počítač budete skládat, či máte nějakou představu, můžete zvolit jako první ve výběru právě skříň, neboli "case" (nebo i "tower").

Abychom se trochu zorientovali v obecných názvech, jsou hlavní tři typy skříní pro montáž osobního počítače:
  • mini (tower)

  • midi (tower)

  • big (tower)

Poslední dobou vám na různých stránkách počítačových prodejen vyjede často jen "herní", "klasické", "firemní", "domácnosti"... naprosto nic neříkající a nevypovídající kravina. Pod názvy mini, midi, big oproti tomu naleznete počítačové skříně rozdělené dle velikosti, což je vcelku stěžejní. Velikost samotných skříní se udává často v palcích, ale co je také důležitým faktorem, než samotná výška, šířka, či hloubka skříně, je její možný počet 5.25" (a menších) šachet. Ale stručně a obecně ke skříním...




Sestavení počítače - co potřebujeme?

3. listopadu 2017 v 23:04 | Skeeve |  Stavíme počítač
Rozhodně co budete potřebovat jsou peníze. Bez nich se neobejdete. Ale případné naivní představy typu "chci herní počítač - dělo, tak do 10.000 Kč" vyvrátím v jíiné kapitole. Teď ale zpět k technice.

Pro začátek si shrneme, co budeme potřeboval k sestavení počítače, vcelku nehledě na to, k čemu ho budeme užívat. Jsou to takové "základní kameny", bez kterých se váš stroj neobejde.

  • skříň

  • procesor

  • základní deska

  • zdroj

  • operační paměti (RAM)

  • chladič procesoru (+ teplovodivá pasta)

  • pevný disk (HDD, SSD)

  • optická mechanika (DVD-ROM/RAM, Blu-ray... - kupříkladu už jen pro instalaci OS, ale není bezpodmínečnou nutností. Jde to i jinak.)

  • grafická karta (budete ji potřebovat, pokud nechcete jen sjíždět plky na facebooku nebo na serveru novinky.cz, či hrát Solitaire)

  • monitor, klávesnice, myš (vstupní a výstupní zařízení, bez kterého se neobejdete, ale k zapojení a instalaci toho psát tolik snad nebude ani nutné)


Časem z bodů udělám hypertextové odkazy na články, které se chystám o jednotlivých komponentech napsat. Rozebereme si jednotlivé komponenty, k čemu jsou, základy třeba i toho, jak fungují (jednoduše), zkusím poradit, které součástky a od koho jsou lepší a v čem (dle svých zkušeností a znalostí, nemusíte se jimi řídit), čemu se vyhnout při skládání... A nakonec poslední článek/články budou jen o konečné skladbě vašeho stroje.

Sestavujeme si svůj počítač - úvod

3. listopadu 2017 v 12:56 | Skeeve |  Stavíme počítač

Sestavit si vlastní, či si nechat sestavit?

Nedávno jsem opět zaslechl od jednoho známého, že by si rád postavil nový počítač, ale že nemá skoro žádné zkušenosti, a jestli si ho nemá nechat raději složit přímo u prodejce. Osobně mám mnoho argumentů proč si nenechat sestavit počítač u prodejce, oproti tomu proč ano snad jen jediný -> pokud jste naprosto nešikovní, leví, smolaři neumětelové, kterým v ruce vyzkratuje i vypnutý elektrický kartáček na zuby, nedokážete vyměnit ani žárovku a ve znalosti výpočetní techniky jste skončili u otevření internetového prohlížeče "toho modrého e" - pak ano, nechte si ho raději složit u prodejce. Ale i přesto, pokud jste odkázaní jen sami na sebe, budete se stejně muset v komponentech alespoň trochu vyznat, i v jejich skladbě, kompatibilitě, protože před složením počítače prodejcem budete muset ty díly vybrat. Jednoduše - i v tomto případě budete muset být alespoň technik teoretik. Pro druh výše zmiňovaných lidí bych doporučil obrátit se plně na někoho kompetentního v jejich blízkém okolí - a pokud nikdo takový není, je tu možnost ještě koupit "představěné" počítače, ať už herní, kancelářské, multimediální, pro domácí využití....

Proč si tedy nenechat sestavit počítač u prodejce?

Zmíním ty nejhlavnější důvody.... Někomu to přijde jako malichernost, ale pokud si složíte sami počítač, nejen že se s ním blíže seznámíte, může to pro vás být i v mnohém poučení, vzdělání i zábava, ale také přesně víte, co v něm máte a kde. Ohledně toho zmíněného co - nejednou se stalo a ještě se sem tam stává (klidně to mějte za mou paranoiu), že výrobce sice postaví váš počítač dle komponentů, které jse si zvolili, jen občas vám tam narve vyreklamovaný díl, použitý, vrácený - sice funkční, ale zánovní. Prodej zánovního zboží za plnou cenu nového - pro obchodníka nečestný způsob, jak si přijít k penězům navíc.
Dalším důvodem jsou sami technici, co vám počítač skládají. Některá "díla", která jsem viděl, byla nejen třeba poškozená, protože byla složena ve spěchu bez špetky pečlivosti nebo ignorantem, který svou práci obzvlášť dělá nerad (a to se ještě dříve i platilo za to, aby vám ten počítač složili), ale i třeba nesmyslně v jistých ohledech (chlazení a podobně).
Také jeden z těch hlavních důvodů je onen fakt, že všechny díly, které chcete mít v počítači, musíte zakoupit u tohoto prodejce. Není tu možnost, že byste přinesli pár dílů z domova, nebo z jiného obchodu a chtěli, aby vám dali pc dohromady. V tomto případě jsou tu dvě hlavní překážky. Za prvé - prodejce má omezený sortiment, nemusí mít všechny komponenty, které chcete ve svém stroji a musíte dělat kompromisy, nebo improvizovat. Za druhé - komponenty často můžete sehnat za lepší cenu jinde, což vám opět tato možnost odpadá, pokud chcete ušetřit pár korun, nebo nechcete zbytečně přeplácet. Někdo namítá, že se jedná řádově o koruny, co můžete ušetřit, a že se to za tu práci a námahu pídit se na netu nevyplatí. Pravdou ale je, že jsou to někdy ušetřené stokoruny, někdy dokonce i tisíce - jeden, dva, záleží na komponentu.

A co reklamace?

Jeden z dalších argumentů je ten, že pokud si počítač necháte složit přímo u prodejce, máte na něj záruku a možnou reklamaci, pokud se s ním něco stane. Jistě, příjemný pocit jistoty. Ale copak nemáte záruku na všechny nové komponenty, co kupujete? Naopak, pokud se vám stane něco s počítačem složeným prodejcem, musíte jít k reklamaci s celým strojem, ne jen třeba s dílem, který je problémový (pokud víte, o jaký se jedná). Tudíž, nejste schopni si opravit počítač sami. Vlastně je vám to i znemožněno -často byste ztratili i záruku, pokud byste se snažili nějak více zasahovat do sestavy a vyměňovat díly. Další fakt je, že si prodejce bere na reklamaci ze zákona lhůtu třiceti dní - a tak jste v praktické rovině většinou na více než měsíc bez stroje. Celého.


Co když nemám zkušenosti?

Chci si počítač složit sám, ale... Pokud nemá s něčím člověk zkušenosti a kvůli tomu se nechce do něčeho pouštět, nejen že je nikdy nezíská, ale ani se nikam v životě neposune. Chci tento "miniseriálek" o skládání počítače napsat pro začátečníky, kteří mají nějaké základní povědomí o výpočetní technice a vědí, že kupříkladu GPU není zkratka pro tajný policejní útvar vyšetřující v oblasti gastronomie, či vědí, kde hledat HDD a nepotřebují k tomu mapu. Ne, že by bylo materiálu a článků o sestavování PC napsáno málo, ale některé jsou méně srozumitelné, některé nesrozumitelné pro začátečníky v této oblasti (paradoxně, když právě jim by měly být určeny), jiné zase stručné neposkytující odpovědi na otázky... Třeba někomu tento malý seriál přijde vhod. Budu se ho snažit napsat pro ty, kteří budou skládat počítače poprvé.


Pokud vím, jedno staré čínské přísloví říká: "Zeptej se a budeš na chvíli za hlupáka, nezeptej se a budeš za hlupáka celý život."



Malé doporučení závěrem
Pokud se ale necítíte ani trochu na to skládat své PC, nemáte nikoho a neznáte v okolí, kdo by vám pomohl, zároveň nechcete si kupovat skládaná "herní děla" z řetězců s počítačovou technikou ((já nechci jmenovat, ono se to rádo vrací jako bumerang, co vás praští do zátylku)) - pak vám doporučím obrátit se na IT - "ajťáka", který se tím živí. Plno jich je na volné noze a jejich specializace a kompetence je širokého spektra - pohybuje se od rozmotávání ethernetových kabelů až po podílení se na hraně lokálních vesmírných programů. Sami mají často možnost sehnat díly za výrazně nižší ceny, umí poradit, doporučí co a jak... Jenže je tu opět úskalí - žádného neznáte a dnes se za ajťáka vydává kdejaké pako, které své matce akorát stáhlo na laptopu aktualizace pro OS. A navíc, i mezi ajťáky je pár žraloků, či spíše supů, coby si na vás sluplo, když jim dáte záminku (takoví lidé se najdou samozřejmě naprosto, naprosto všude). Inu, i v takových případech se dá něco dělat. O pár takových spolehlivých, šikovných a poctivých vím. A jsme zase u toho - stačí se zeptat... Ale možná uvidíte, že to nebude nic složitého, složit si vlastní počítač, ať už ten herní, či jinak zaměřený. Důležité je vědět (ostatně jako v životě), co vlastně chci...

Na konci, možná někde tam, u začátku...

2. listopadu 2017 v 23:34 | Skeeve |  Zápisky, myšlenky, fragmenty...
Vše má svůj konec. Bez nich by prý dle filozofů nemohly nastat nové začátky, stejně tak jako bez noci by nemohl nastat nový den, či bez novu nová luna. Jenže toto přísloví, či moudro, chcete-li, nelze aplikovat na vše. Mnozí a mnohé umírá - a to bez efektu, či zákonitosti, že se této filozofie dostane k rození nového. Ale abych nezabředl do sentimentu a tlachání o nicotě...
Tento blog, pod subdoménou "skeeve", jsem vedl pár hezkých let - a stejně tak i mnoho let poté zel prázdnotou. Jsem člověk, co má tendence za sebou pálit mosty, ale zároveň nosím v sobě poté jistou rozpolcenost z těchto svých činů. Niterní nesmytelnou pachuť, stín v mysli... Tak i to bylo s tímto blogem. Byl sice o všem a o ničem, o mých zájmech, postřezích ze světa kolem mě, či vzdálenějších světů - koutů vesmíru, o vědě a technice, hlavně jsem se hodně zabýval hudbou a mytologií... Jednoduše takový "můj osobní blog". Asi jako každý druhý. Ale dosti osobní z tohoto hlediska (....jako každý druhý). Ale vždyť jistě, bylo mi šestnáct, když jsem si ho založil (což dnes je už deset let nazpět, když tak přemítám), já se chtěl stát tou dobou spisovatelem a navíc pojem "bloger" bylo stejně tak populární, jako dnes "youtuber" (ne, v ničem jiném to rozhodně srovnávat nechci). Ale i tak, byla to věc, co mě nejen bavila, ale i naplňovala, jistým způsobem... Možná je čas se k tomu vrátit. K věcem, co naplňují a nenechávají za sebou paseku a poušť...

Ale jak...? Dříve jsem přemýšlel, že kdybych se vrátil na tento blog, chtěl bych ho vést alespoň jedním směrem, "žánrem". Třeba jen o hudbě, nebo jen o severské, či keltské mytologii. Ale pak jsem si řekl ono "proč? To pisálkovství mi k čertu fakt chybí. A mé psaní do šuplíku ve fázi nikdy nedokončené povídky, příběhy... To nikam nevede." Jistě alespoň momentálně ne. A navíc, třeba se dostanu více znovu do své kůže, kterou jsem zanechal před lety a lety někde na hřebíku, kdy jsem se rozloučil s takovými sny. Věnovat se psaní a spisovatelství... Sen mnohých, řemeslo nevděčné.